|
|
Příčiny Ukrajinské krize
Bartáková, Aneta ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Liberální chápání mezinárodní politiky v současné době dominuje. Je ale důležité zmínit, že stále existují státy, které si toto chápání doposud neosvojily, což s sebou přináší značné komplikace. Současný střet dvou chápání, tj. liberalismu a realismu, konstantě formuje bezpečnostní prostředí. Pravděpodobně nejzjevnějším případem současnosti se jeví případ Ukrajiny a související Ukrajinské krize. Cílem této práce je podat obraz příčin Ukrajinské krize, a to v širším kontextu, než je obecně interpretován napříč jednotlivými médii, a to s využitím ofenzivně realistického rámce. Budou zkoumány motivy jednání jednotlivých aktérů konfliktu, a to především Ruska, ve snaze představit tyto motivy ne jako primárně útočné, ale do jisté míry i obranné. K naplnění výše zmíněného cíle mi bude sloužit několik výzkumných otázek - Jak lze z pohledu ofenzivního realismu vysvětlit hlavní příčiny vypuknutí konfliktu na Ukrajině? Jaký aktér je dle ofenzivního realismu odpovědný za vypuknutí konfliktu? Jak lze z pohledu ofenzivního realismu vysvětlit motivy jednání klíčových aktérů (tj. Ruska, Západu)?
|
|
|
Using Separatism as a Possible Supplement to the Theoretical Approach of Offensive Realism - Taking Russia Federation's Actions and Strategies in the Crimean Crisis and the Donbass War as an example
Tang, Chen ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
This thesis is about the military conflict in eastern and southern territories of Ukraine, including the Crimean crisis and War in the Donbas area that took place from 2014 till this present time (2020). According to international law, these regions are still part of Ukraine, however, Russia de facto controls the Crimea Peninsula and the Donbass region. Due to dissatisfaction with the dismissal of Ukrainian President Yanukovych, Crimea opposed the new central government with the help of Russian military forces. Subsequently, they elected their own parliament and voted to declare independence. They then successfully held a referendum on whether to "return" to Russia which is biased and condemned by the international community. The referendum claimed to be passed with a very high number of votes although both the turnout and the votes in favor have been questioned, then Crimea officially joined the Russian Federation. The results of the Crimean referendum were not accepted by the Ukrainian government, and Russia was also sanctioned by the Western-based international community due to this crisis. What's more, part of the pro-Russian region in eastern Ukraine has also followed the independence of Crimea and intended to "rejoin" Russia Federal. After the two Minsk treaties, in spite of the fact that...
|
|
|
Příčiny Ukrajinské krize
Bartáková, Aneta ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Liberální chápání mezinárodní politiky v současné době dominuje. Je ale důležité zmínit, že stále existují státy, které si toto chápání doposud neosvojily, což s sebou přináší značné komplikace. Současný střet dvou chápání, tj. liberalismu a realismu, konstantě formuje bezpečnostní prostředí. Pravděpodobně nejzjevnějším případem současnosti se jeví případ Ukrajiny a související Ukrajinské krize. Cílem této práce je podat obraz příčin Ukrajinské krize, a to v širším kontextu, než je obecně interpretován napříč jednotlivými médii, a to s využitím ofenzivně realistického rámce. Budou zkoumány motivy jednání jednotlivých aktérů konfliktu, a to především Ruska, ve snaze představit tyto motivy ne jako primárně útočné, ale do jisté míry i obranné. K naplnění výše zmíněného cíle mi bude sloužit několik výzkumných otázek - Jak lze z pohledu ofenzivního realismu vysvětlit hlavní příčiny vypuknutí konfliktu na Ukrajině? Jaký aktér je dle ofenzivního realismu odpovědný za vypuknutí konfliktu? Jak lze z pohledu ofenzivního realismu vysvětlit motivy jednání klíčových aktérů (tj. Ruska, Západu)?
|
|
|
Analýza chování vybraných států v Jihočínském moři
Jetelinová, Denisa ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karásková, Ivana (oponent)
Jihočínské moře je již po několik desetiletí předmětem sporu mezi s ním sousedícími státy, a to Čínskou lidovou republikou (Čínou), Vietnamem, Filipínami, Indonésií, Brunejí a Malajsií. Vzhledem k tomu, že je toto moře geopoliticky i geostrategicky velmi významné, Čína se pokouší prohlásit se za historického svrchovaného vládce. Její aktivity však narážejí na nároky ostatních států, především pak Vietnamu a Filipín, které mají též zájem na získání kontroly nad ostrovy v Jihočínském moři. Spor tak neustále přetrvává a nepřetržité aktivity všech dotčených zemí vytvořily nekonečnou spirálu událostí, v nichž je dlouhodobě obtížné rozlišovat mezi akcí a reakcí jednotlivých aktérů sporu. Má diplomová práce se proto soustředí na analýzu jednání tří zvolených zemí, Číny, Vietnamu a Filipín, a to z pohledu strukturálního realismu, který je rozštěpen na dva protichůdné proudy, defenzivní a ofenzivní. Jejich rozdílné náhledy na svět mi v mé analýze napomáhají k objasnění, zda je chování zvolených aktérů defenzivní, či naopak ofenzivní. Pro analýzu bylo zvoleno období od roku 2011 do roku 2018, přičemž především v prvních čtyřech letech došlo k několika větším incidentům. Ty jednoznačně prokázaly v chování Číny znaky ofenzivního realismu, zatímco reakce Vietnamu a Filipín bylo možné považovat za defenzivní.
|
|
|
Velmocenská politika: Rusko a USA z hlediska realistických teorií mezinárodních vztahů
Bílý, Prokop ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem velmocenské politiky na počátku druhé dekády 21. století. Studovaný fenomén nahlíží z perspektivy defenzivního, ofenzivního a neoklasického realismu. Snaží se zodpovědět, zda současné proudy realistické tradice teorií mezinárodních vztahů mohou poskytnout věrohodné vysvětlení vztahů mezi velmocemi. Výzkum je zakotven ve čtvrté velké debatě, která na půdě disciplíny teorií mezinárodních vztahů probíhá od konce osmdesátých let 20. století. Jako takový se proto snaží postihnout i aktuální ontologicko-epistemologickou debatu. Jak ukazují výsledky empirické analýzy, realismus i nadále zůstává platným vědeckým diskurzem. Zároveň však též odhalují přibližování neoklasického realismu k jiným teoretickým tradicím.
|
host ::
RSS.